Leden 2018

Únor za dveřmi a poděkování

31. ledna 2018 v 16:03 | S-hejvi |  diary
I když je poslední lednový den, chci vám všem už teď popřát hezký vstup do nového měsíce. Doufám, že únor už nebude tak hektický jako leden, protože mě čeká poslední zkouška a ráda bych si už konečně odpočinula a udělala den pro sebe strávený v posteli a plný filmů:D Moje trochu naivní představa, jelikož zkouškové sice končí, ale čeká mě dopisování bakalářky a shromažďování dat pro empirickou část. Každopádně čas na jeden takový den plný relaxace se snad najde:)

Další mojí možná naivní představou je to, že už bych ráda přivítala jarní počasí a plno sluníčka. Nevím, jestli to máte stejně, ale dobíjí mě pozitivní energií a osobně mám pak větší chuť do práce, do učení, čehokoliv...Zkrátka jaro je mé nejoblíbenější roční období a nemohu se dočkat, až budeme moci zahodit těžké zimní bundy. Letos plánuji, že se budu na státnice co nejvíce učit venku, protože tímto stylem mi to jde lépe a rychleji, než doma. Máte to někdo stejně?

Chtěla bych vám také moc poděkovat za návštěvnost, kterou před pár dny zjevně vyvolal článek o mé praxi ve věznici. Přišlo mi plno zpráv na Instagram a hezkých komentářů, což mi udělalo velkou radost a budu se snažit takových článků, které by pro vás mohly být zajímavé psát co nejvíc. Koukala jsem na statistiky a taková návštěvnost tu nebyla od září minulého roku a moc mě těší váš zájem. Zaznamenala jsem i takové odezvy, že je škoda, že jsem se nemohla rozepsat více, ale konkrétnější informace už opravdu bohužel nebyly možné. Co se týče mé bakalářky, mám v plánu do této věznice zavítat znovu s cílem získat rozhovory s pracovníky a jejich názory na téma trestu smrti a doživotí. Pokud mi to bude umožněno, můžete se těšit na další článek z tohoto soudku:)

V pondělí mě čekalo krásné překvapení, kdy za mnou přijel přítel a užili jsme si krásné odpoledne. Jak už jsem psala na Instagram, važte si lidí, kteří vás mají rádi a ukazují vám to. Nikdy to neberme jako samozřejmost, protože to samozřejmost není a brát tak i naši drahou polovičku je dle mého názoru to nejhorší, co můžeme udělat. Momentálně jsem strašně šťastná a přeju vám všem to samé. Nenahraditelný pocit :)

Mějte se krásně a brzy u dalšího článku!






Jde se do finále...a k volbám!

26. ledna 2018 v 12:36 | S-hejvi |  diary
Hezký páteční den vám přeji! Posledních pár dní mimo učení dělám i další věc a to, že si začínám uvědomovat, jak se blíží mé studium do finále. Všechny zkoušky jsem zatím zvládla, včetně té poslední, o které jsem se zmiňovala v předchozím článku. Čekají mě poslední dvě. První tuto neděli z vězeňství a penitenciární péče, což je můj oblíbený předmět a od samého začátku jsem se těšila, až budu konečně ve třeťáku a budu se tím moci zabývat. Každopádně poslední zkouška začátkem února bude zároveň tou nejsložitější a proto nechci nic podcenit. Jak jsem již říkala, teď je pro mě škola prioritou a následujících pár týdnů to nebude jiné. Čas šíleně letí a já musím pohnout i s bakalářkou, co se týče výzkumu. Ani se mi nechce věřit, že zbývá necelých 5 měsíců do státnic...

Přemýšlela jsem také nad tím, jestli pokračovat dál nebo jít do práce. Popravdě představa peněz mě láká, ale na druhou stranu představa toho, že letos by to byly mé poslední prázdniny mě děsí:D Tak teď si vyber...V souhrnu jsem došla k závěru, že škola mě zatím baví a proto si dám přihlášky jak na kombinované studium, které bych mohla dělat při práci a jednu si podám i na prezenční, protože kombinovanou formu tento magisterský obor zatím nezavedl. V prvním případě bych pokračovala na UHK v oboru Sociální pedagogika a v druhém by se jednalo o Resocializační pedagogiku v Pardubicích. Oba jsou navazující na můj obor, ale to vše ukáže čas. V první řadě musím ty státnice nejprve udělat, že? :D Přihlášky se ale podávají do konce února a zatím jsem se rozhodla takto.

Momentálně toho mám nad hlavu a 14 dní v kuse se soustředit jen na učení zapříčiní i to, že kolikrát ani sama nevím co je vůbec za den:D To ale vy, kteří také máte zkouškové určitě znáte. To je také důvod, proč dnes přidávám jen dvě fotky, protože na nic jiného zkrátka nebylo ani pomyšlení - než opět vyfotit papíry a knížky, které mi teď dělají častější společnost, než kamarádi a přítel:D Dnes jdu také k volbám a rozhodla jsem se volit Miloše Zemana:)

Mějte se krásně a snad brzy u dalšího článku!




Krásný víkend plný učení

20. ledna 2018 v 15:47 | S-hejvi |  diary
Přeji vám všem krásnou sobotu! Jak si užíváte víkend? Já ho opět trávím nad učením, ale i to je potřeba si zpříjemnit. Včera za mnou přijel přítel a musím se s vámi podělit o ten pocit, když jsem si uvědomila jaké mám vlastně štěstí. Neskutečně mě podporuje ve škole a ta opora a energie, kterou mi dodává je neuvěřitelná. Zvlášť teď během zkouškového, za což jsem mu moc vděčná. Tím chci říct, že i když jsme páteční večer strávili u probírané látky, ze které v úterý dělám zkoušku, tak jsem si to i tak užila a jsem nabitá pozitivní náladou vše zvládnout. Tentokrát to bude sociologie rodiny, tak mi i vy držte palce! :)

Těším se, až všechny zkoušky budu mít za sebou a vrhnu se na dopisování mé bakalářky. Zbytek ledna a celý únor bude plný práce, ale věřím, že v březnu už si trochu oddychnu a s příchodem jara zase přijde ta uvolněnější atmosféra. Zimy už mám letos plné zuby a nemůžu se dočkat prvních jarních dnů. Věřím, že většina z vás je na tom stejně...

Kdybyste měli nějaké otázky k předchozímu článku o mé škole, který najdete zde, neváhejte se zeptat v komentářích nebo na ASKu, kde pravidelně odpovídám. Samozřejmě i tipy na články, o které byste měli zájem jsou vítané. Pro dnešek se loučím s další várkou fotek a brzy se zase ozvu.

Užijte si zbytek víkendu a mějte se krásně!







Chystáš se na vysokou? Vše o oboru Sociální patologie a prevence

18. ledna 2018 v 13:29 | S-hejvi |  kos
Jelikož mi po celou dobu mého studia a hlavně i poslední dobou chodí dotazy týkající se mé školy a oboru, který studuji, rozhodla jsem se vám vše přiblížit v následujícím článku. Právě jsem studentkou 3. ročníku oboru Sociální patologie a prevence na Univerzitě v Hradci Králové a myslím si, že za ty tři roky už jsem nasbírala dost zkušeností a informací na to, aby vám tento článek pomohl se zorientovat a při výběru vysoké školy (zvlášť pokud nad podobným oborem uvažujete) zvolit vhodné zaměření.

Jaké budu mít uplatnění?

V první řadě musím zmínit, že slovo patologie v tomto případě může být trochu matoucí. Pokud si představujete, že po vystudování této školy budete stát nad mrtvými a pitvat je, tak jste na omylu :) V případě našeho oboru to znamená něco jiného. Sociální patologie se zabývá negativními jevy ve společnosti a vhodnou prevencí se snaží jim předcházet. Pro vás jako zájemce o studium to v první řadě znamená to, že pokud se zajímáte o oblast bezpečnosti, prevenci kriminality a nebojíte se práce s rizikovými až dokonce nebezpečnými lidmi, je tenhle obor právě pro vás. Samozřejmě rámec uplatnění je velmi široký a určitě vás zajímá hlavně to, jakou práci poté budete moci vykonávat. Můžete být pracovník Policie ČR, pracovník Probační a mediační služby, vychovatel či sociální pedagog ve věznici, kurátor pro mládež a dospělé, zaměstnanec v zařízeních ústavní či ochranné výchovy, což jsou výchovné ústavy či dětské domovy. Dále pak sociální asistent nebo školní metodik prevence. Jednoduše řečeno, můžete skončit všude od základních škol až po věznice.


Jaké předměty se na škole vyučují?

Další zásadní věc, kterou považuji za nutné zmínit, jsou studované předměty, jelikož u mě měly velký vliv na to, abych si podala přihlášku. Většina z nich mě totiž velmi zaujala. V prvním ročníku se jedná o předměty více obecné, se kterými se většina z nás setkala již na střední škole v rámci základů společenských věd. Čeká na vás psychologie, pedagogika, sociologie, filosofie a etika, somatologie, IKT, základy psychiatrie či právní propedeutika a jeden cizí jazyk, který si podle sebe zvolíte - v mém případě to byla angličtina. Druhý ročník už byl pro mě o něco zajímavější díky předmětům jako je úvod do etopedie, rizikové chování subkultur mládeže, psychologie zdraví a nemoci, prevence sociálních deviací, úvod do kriminologie, základy sociální práce, sociální patologie či trestní právo, které mimochodem vyučuje pan doktor Miroslav Antl, který je v současnosti i mým vedoucím bakalářské práce a jeho přednášky jsem vždy hltala jedním dechem. Když vypráví o jednotlivých případech a vraždách, je to skutečně zážitek sám o sobě. V posledním ročníku se setkáte s předměty, jako jsou základy ekonomie, sociologie rodiny, vězeňství a penitenciární péče, psychodiagnostika a poradenství, neziskový sektor a samozřejmě předmět bakalářská práce, za který po jejím odevzdání získáte také nejvíce kreditů.


Co dalšího mě čeká?

Celé studium se neobejde bez řady exkurzí, kde se dozvíte plno zajímavých věcí a navštívíte místa, kam byste se jen tak nepodívali. V prvním ročníku to byl Senát České republiky. Povídali nám o zajímavé historii a o tom, jak to vždy probíhá při zasedáních. Další exkurzí, která nás čekala, byla exkurze do psychiatrické léčebny Bohnice. Minulý rok jsme měli možnost navštívit výchovný ústav v Hostinném a letos nás čeká exkurze do věznice Odolov.

Takto na vás po přijetí čeká několik odlišných míst a zařízení, které navštívíte a v budoucnu v nich budete moci i pracovat. Podle slov našich vyučujících tím tak nejlépe poznáte, jakým směrem budete kráčet dál, protože pokud někdo má představu, že bude pracovat s agresivními lidmi v ústavech, nakonec se ke konci studia rozhodne, že největší náplní pro něj bude práce s dětmi.

V mém případě se po třech letech vize mojí budoucnosti nezměnila a potvrdila mi to i praxe, kterou jsem právě dokončila ve věznici u nás v Hradci Králové. Což je další skvělá zkušenost, kterou si projdete a budete si moci vybrat, v jakém zařízení chcete praxi vykonávat.


Jedná se o těžký obor a velké nároky?

Abych vám přiblížila, zda se jedná o těžký obor a zda jsou velké nároky na studenty, je nejprve potřeba zjistit, co pro každého znamená těžký obor a velké nároky :) Článek na toto téma jsem psala již v prvním ročníku, kdy jsem neměla skoro žádné zkušenosti s průběhem a napsala jsem tuto větu: "Zatím jsem ve škole pouhé 3 měsíce, takže s těží mohu posoudit, zda je to lehké vystudovat nebo naopak, ale co s jistotou mohu říct je, že jsem si to představovala daleko složitější." - což teď na konci posledního ročníku mohu jen potvrdit :) Pro představu já jsem nikdy nebyla studentkou s vyznamenáním a na střední škole jsem měla nejvíce čtyřek a odmaturovala jsem až na druhý pokus. Pokud si někdo říká, jak je vůbec možné, že je pro mě vysoká lehčí, než střední škola, tak mám pro to dvě vysvětlení…

Prvním z nich je systém učení. Na vysoké škole máte volnou ruku a organizujete si učení jen podle sebe a podle toho, jak vám to vyhovuje. Nikdo po vás nechce zbytečné úkoly a připravování se z hodiny na hodinu, což je pro mě a mnoho dalších lidí velké plus.

Druhá věc a ta nejdůležitější. Pokud na tuto školu půjdete proto, že vás tyto věci opravdu zajímají a baví, máte na 50% vyhráno. Dalších 50% závisí jen na tom, zda si před zkouškou řeknete, že to "okecáte" nebo se na danou látku aspoň trochu podíváte. Můžu vás ujistit, že tady je jen velmi málo věcí, které jdou "okecat", ale na druhou stranu je zde velmi málo věcí, které by vyžadovaly několikadenní přípravy. Nejedná se o předměty, u kterých musíte logicky přemýšlet a bůh ví jak se je do noci učit. Většinu věcí si stačí jednou přečíst a vy si je už zapamatujete, a pokud vás baví, což předpokládám, že rozhodně budou, tak jde vše opravdu téměř samo. Samozřejmě je to můj individuální názor a za celé tři roky se mi stalo pouze 2x, že jsem musela jít opakovat zkoušku.


Na závěr bych řekla, že obtížnost tohoto oboru si vlastně určujete vy samy. Pokud se na to úplně vykašlete, nečekejte zázraky. Pokud ale studiu věnujete aspoň trochu času a nebudete ho brát jako nutnost, že "něco musíte", protože to je to nejhorší co může být a přesně takhle jsem brala já střední školu, tak uvidíte, že vše zvládnete. Já jsem díky oboru Sociální patologie a prevence našla sama sebe a poprvé v životě svoji školu neberu jako školu, ale jako koníček. Je to něco co mě baví, čemu se věnuji i ve volném čase, i když bych nemusela a to je největší kouzlo posledních tří let na vysoké, kde jsem nasbírala tolik zkušeností a tolik znalostí, navštívila jsem tolik míst a potkala plno zajímavých lidí, za které jsem neskutečně vděčná a díky tomu jsem i na plno věcí změnila názor. Pokud jste v tomto článku našli kousek sebe a v budoucnu chcete pracovat s lidmi a pomáhat lidem, rozhodně neváhejte a podejte si přihlášky. Tento obor vám dá rozhodně víc, než jen doporučenou literaturu a termíny zkoušek:)



Zkouškové, plesová sezóna a práce

15. ledna 2018 v 14:44 | S-hejvi |  diary
Vítám vás u prvního článku letošního roku! Měla jsem původně v plánu se ozvat dříve, ale po Silvestru a příjezdu domů od přítele se mi na internetu objevilo spoustu termínů zkoušek a já jsem, jak je mým zvykem začala panikařit. První polovinu ledna tedy přesně vystihuje nadpis článku...

Začala jsem se okamžitě učit, jelikož hned dvě zkoušky jsou pro mě jedny z nejtěžších vůbec a to díky zkoušejícímu. Potrpí si na detaily a já jsem opravdu nechtěla nic podcenit. První dopadla dobře - i když to je oproti mým očekáváním hodně slabé slovo! Jednalo se o psychodiagnostiku a poradenství. Byla jsem šíleně vyklepaná, jelikož pan doktor je jediný, který mě už od jedné zkoušky v minulém roce třikrát vyhodil a tím pádem se ani nedivte mým obavám:D Každopádně jsem dostala za A, což pro mě byl v ten moment zázrak a taky důvod k malé oslavě. S přítelem a kamarádem Robinem jsme se zúčastnili maturitního plesu a od mého milovaného jsem dostala za vydařenou zkoušku milé překvapení - nádhernou kytici lilií, které miluji a mám je i vytetované na lopatce. Pozorný protějšek je to nejlepší, co ženu může v životě potkat! :)

Do toho všeho chodím i do práce a na blog díky povánočnímu stresu nebyl čas ani nálada. Chci vám to ale postupně začít vynahrazovat, protože už mi psaní chybí a tento rok bude u mě obzvlášť zajímavý! Po dotazech na Instragramu jsem se rozhodla následující články zaměřit na různá témata a jedním z nich bude i moje škola. Myslím si, že ve třeťáku už mám dost zkušeností natolik, abych mohla vše zhodnotit a popsat, o čem je můj obor a jak to na vysoké chodí. Jeden takový článek jsem už zveřejnila, ale mé postoje se během dvou let výrazně změnily. Mám za sebou i praxi ve vězení a to je téma, na které se ptáte ještě častěji. Proto bych se o něm ráda zmínila v takovém rozsahu, který mi je umožněn. Samozřejmě se články nebudou týkat jen školy, ale to už časem uvidíte sami.

Přeji vám pevné nervy a klidné dny do zbytku měsíce, mějte se krásně!