Září 2015

Throwback 3: Formentor

29. září 2015 v 18:45 | S-hejvi |  diary
Hezký večer, mám tu pro vás hned další článek a řekněte mi někdo, že se nesnažím haha. Dělám si samozřejmě srandu, nemůžu od vás čekat chválu, jak jsem aktivní, když je to teprve pár dní, co jsem se vrátila. Každopádně mě to opět chytlo a zatím stíhám jak školu, práci, kamarády a do toho i blog. To je pro mě ideální kombinace, budu jenom doufat, že mi to vydrží co nejdéle:) Dnes se opět vrátím k jedomu z cílů, které jsme navštívili na Mallorce. Je to opět horská oblast a další z velmi vyhledávaných turistických oblastí. Poloostrov Formentor leží na severovýchodě ostrova v pohoří Serra de Tramuntana a kdybych tohle místo měla popsat pár slovy, tak je to jednoduše úchvatná krajina strmých útesů nad krásným mořem. Klikatí se zde úzké silničky, které jsou přímo typické na tomto ostrově a opravdu jsem chvilkami měla strach v autě, protože do žádné zatáčky pomalu nebylo vidět a obdivuji taťku, že na tohle měl nervy. On je sice zkušený řidič, ale v situaci, kdy není vidět na půl metru se musí těžko řídit úplně každému.

K cíli jsme poté ale v pořádku došli a čekala nás úžasná vyhlídka, kterou je opět o 100% lepší zážitek vidět naživo, než jenom z fotek. Jedna slečna mi psala do komentářů, že se na Mallorcu chystají koncem září, takže pokud přemýšlíte, kam vyrazit na výlet, tohle místo rozhodně doporučuji:) Jedna z dalších atrakcí, kam turisté nejvíce míří je slavný maják, který na fotkách bohužel nemám, ale na co určitě nezapomenu je, že se mezi vámi u takové stavby v takové nadmořské výšce úplně v klidu prochází kozy a loudí po vás, co jim asi tak dáte k jídlu haha. Jak se tak dívám na fotky a vzpomínám, jak tam bylo krásně a já si jen užívala sluníčka a čerstvého vzduchu, stýská se mi úplně po všem. Důvod, proč také píšu tyhle články o cílech, kam jsme se vydali je také to, že se tu našlo plno rýpalů, kteří mi samozřejmě anonymně psali, jak jsme líná rodina a že se stejně na dovolenou jezdíme jen válet k vodě. Naopak jsem byla vychovaná tak, že pouhé válení u moře by mi zdaleka nestačilo a unudila bych se k smrti:) Tady aspoň vidíte, kolik krásných míst jsme navštívili a i v tom největším horku jsme šlapali do kopců v horách. Ti z vás, kteří také jezdí na dovču poznávat krásy dané země mi určitě dají za pravdu, že mnohdy příroda, hory nebo i památky jsou daleko hezčí a záživnější, než jen čistá voda a písek:)

Snad se vám článek aspoň trochu líbil a já se teď chystám udělat něco do školy, vykoupu se, dám si večeři a během toho se klidně můžete ptát na ASKu:) Těším se na otázky, sledujte blog i Instagram a přeji vám hezký večer i zbytek týdne:)











[28.9.2015] - Prázdninová svatba

28. září 2015 v 9:53 | S-hejvi |  diary
Dobré ráno, dnešní článek bude opět takové ohlédnutí zpět a jelikož nechci pořád psát jen o Mallorce, protože zážitků z prázdnin mám nespočet, tak jsem se rozhodla napsat vám něco o svatbě mého bratrance, na kterou jsme byli s celou rodinou pozvaní v polovině srpna. Musím říct, že tohle byla úplně první svatba, které jsem se zúčastnila. Nikdy dřív jsem tu možnost neměla a vždy jsem hrozně záviděla těm, co už tuhle zkušenost mají, ale taky jsem se dočkala. Bylo to jedním slověm úžasné. Jestli se ptáte, zda to byla malá nebo velká svatba, tak ani jedno. Byla doslova obří haha. Dokonce bych řekla, že tam byla stovka lidí, možná i více. Vůbec jsem nevěděla, jak to bude probíhat, ale užila jsem si to maximálně a je to pro mě nezapomenutelný zážitek z několika důvodů - hned vám povím proč:D

Začalo to návštěvou tety se strejdou kolem 9 ráno, kde se samozřejmě podávaly první panáky slivovice. Já tohle nikdy nemusela, vždy jsem se slivovici vyhýbala, ale tahle mi opravdu chutnala. Nevím proč, možná mi ten den bylo souzené opít se do němoty haha. Poté jsme jeli za nevěstou, kde to pokračovalo různými dobrotami, zákusky, chlebíčky, vše co si dovedete představit a jak jinak, než další panáky slívky. Bylo kolem 11 hodiny, kdy jsme vyjížděli na slavností oběd a já už tech panáků v sobě měla 9! Nechápu, jak jsem to do sebe nacpala, ale vím, že mi vůbec nic nebylo. Nemotala jsem se, akorát mi bylo hrozné vedro, ale to bylo 15. srpna celý den, takže mi to k mému stavu moc nepřidalo haha. Oběd byl výborný, jídlo jsem nefotila, protože mi to bylo před tolika lidmi trapné, ale aspoň můžete vidět, jak to krásně bylo nazdobené a laděné do modré barvy. Svatební dort snad nemusím komentovat, protože to je přímo dokonalost na talíři! Po obědě jsme se všichni převlékli a jelo se na takový "statek" kde se grilovalo, pilo a tancovalo. Tohle byl ten průser. Po celém dopoledni, kdy jsem do sebe cpala panáky jsem začala s pivem. A nejen já, abyste mě neměli za ožralkyni, tak samozřejmě všichni!:D Táta dopíjel první pivo a já jsem si šla pro třetí. Tímhle stylem to bylo od odpoledne až do večera a když už jsem byla v takové náladě, že jsem s jedním metalovým bubeníkem z bratránkovi kapely začala pařit na Úsměv pana Lloyda od Kabátů, tak mi bylo úplně jedno, co si kdo myslí - určitě to znáte. Štěstí, že opilí byli snad úplně všichni. Nebudu říkat, jak to dopadlo - to si ti zkušení z vás hned domyslí haha. Řeknu vám ale jednu věc. Jestli jsem se do mých 20 let někdy opila, tak jsem se ani z poloviny neopila tak, jako na téhle svatbě. To je pro mě opravdu zážitek do konce života a já i moje rodina máme na co vzpomínat haha. Druhý den byl katastrofální, prospala jsem ho a když jsem se pak dívala na fotky, pomyslela jsem si jen "no nazdar". Pohádková i hororová svatba v jednom:D

Svatba to byla ale krásná, nechtěla jsem to podat tak, že to bylo jenom o tom si ožrat držky jak se říká, to vůbec. Poznala jsem super lidi, dozvěděla se spoustu věcí a byly to dva dny plné zábavy. Takhle to na svatbách chodí a vybrala jsem vám pár fotek, na které se ještě dá koukat:D Zajímalo by mě, jaké zkušenosti máte vy s takovými slavnostními okamžiky a klidně mi vaše zážitky napište do komentářů, ráda si je přečtu:) Mějte se krásně a ptejte se na ASKu, dnes budu online celý den, protože mě doma čeká pokračování v psaní seminární práce:)












[25.9.2015] - Nástup na můj vysněný obor: Sociální patologie a prevence 2015

25. září 2015 v 8:25 | S-hejvi |  diary
Ahoj, přeji vám všem krásné dobré ráno! Dnešní článek bude pro změnu aktuální, jak už jsem slibovala v tom minulém, protože je hodně věcí, které vám chci napsat a myslím si, že by vás mohlo i zajímat, jak to semnou teď je, jelikož i hodně otázek, které se mi hromadí na ASKu směřují k tomu, co mě teď čeká a týká se vysoké školy. Jak už napovídá název článku - jsem na oboru, který byl v mém výběru při uvažování, kam po střední škole úplně na vrcholu a když jsem se před rokem nedostala, ani jsem neuvažovala o tom, že by se to letos povedlo. Nával je tam opravdu velký, není divu, když je to nejžádanější obor pedagogické fakulty u nás, ale když se podívám na naše složení ve třídě, není tam skoro nikdo, kdo maturoval letošní rok (až na pár vyjímek), protože i vedoucí katedry nám na první hodině řekl, že dostat se tam bez větší přípravy a mít v ruce pouze znalosti z maturitní zkoušky ze společenských věd je opravdu štěstí. Mám za sebou první týden ve škole a nebyl den, kdy bych si neříkala, jak moc jsem za to vděčná. To by bylo jen tak na úvod, teď vám řeknu něco o tom, jak to probíhalo atd...:))

Zimní semestr a oficiálně první den školy nám začal 21. září, kdy jsme se už s holkama, které jsem znala ze zápisu domluvily, že si dáme sraz před univerzitou. Jedna z věcí, ze které jsem opravdu nadšená a ani jsem s tím nepočítala po zkušenostěch ze střední je, že všichni jsou tak v pohodě a super holky. Ve třídě nás je 46 a s většinou jsem už stačila prohodit pár slov a seznámit se. Byla jsem vážně mile překvapená, jak jsme si zatím všichni sedly a ve středu jsme naše studium zahájily první menší akcí na pivečku a k tomu hambáče haha. Nevím čím to je, možná jsem měla štěstí a možná, z větší pravděpodobností (kterou nám říkal i pan profesor) si rozumíme, protože jsme stejně společensky naladění s jediným cílem a to pracovat s lidmi a pomáhat lidem. Jak už jsem řekla i při představování, ve výběru střední školy jsem se sekla, protože to co mě baví a naplňuje je právě tohle.

DOPORUČUJI SE PODÍVAT NA VIDEO :)


Tento týden jsme se dozvěděli, co všechno nás čeká. Jak budou vedené přednášky, které jsou nepovinné a co se bude dít o seminářích, které budou hlavně o našich prezentacích. Ty mimochodem už máme zadané do dvojic/trojic a první mě čeká začátkem října:) Také jsem strašně ráda za to, že na téhle katedře je neuvěřitelně přátelská atmosféra mezi profesory a studenty. Čekala jsem, že to bude úplně jiné, že nikoho nebude zajímat, že nestíháme nebo že si s něčím nevíme rady. Naopak mi jejich přístup přijde ještě lepší, než byl na obchodce a všechno podávají vtipnou formou, což na všechny hned působí lépe, zajímají se o nás, usmívají se a já se tam cítím opravdu dobře. Čeká nás i plno exkurzí, na které se neskutečně těším, protože se konečně poprvé podívám do vězení. A ne jen do jednoho. Náš vyučující na trestní právo je známý právník a český politik Miroslav Antl, ze kterého má celá univerzita velký respekt, jelikož za jeho působení v Hradci Králové hodně klesla kriminalita a jak nám bylo řečeno, s panem Antlem se dostaneme do míst, kam bychom se jako běžní návštěvníci nebo studenti nikdy nedostali. Čeká nás návštěva senátu ČR, soudu, právě několik věznic, kam se těším nejvíc, policie ČR a nebo psychiatrická léčebna Bohnice, kam se chystáme už za 14 dní. Musím říct, že po dlouhé době mám chuť do učení a ani to neberu jako učení, ale i jako koníček. Už jsem začala číst dvě knížky. Jedna je psaná hodně vtipnou formou a nejednou jsem se u ní zasmála - Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách a druhá je samozřejmě jak jinak o zrodu vězeňství - Dohlížet a trestat:)


Co se týká mého rozvrhu, tak jsem opět maximálně spokojená. Sestavila jsem si ho přesně jak jsem chtěla a když se na něj podíváte, vlastně ani moc do školy nechodím haha. Navíc hodina IKT v pondělí nakonec vůbec není, máme za úkol jen poslat hotovou práci na pc, jinak výuka odpadla, takže tam mám pauzu. Modré jsou přednášky, které jsou nepovinné. Když to tak všechno vyškrtáte dává to 5 hodin týdně ve škole, což je úplná paráda a já proto klidně můžu dál chodit do práce:) Samozřejmě to neznamená, že na přednášky nebudu chodit, budu už jen proto, že mě to baví a zajímá, ale když nebudu mít čas, nic se neděje. Rozvrh je za mě tedy úplně luxusní! Předměty pod ním napsané jsou bezrozvrhové, takže nás buď čeká jen test (angličtina) a nebo nám dají vědět na e-mail, kdy bude přednáška k danému předmětu:)


Na závěr bych chtěla říct a chystám se to i udělat je, že musím poděkovat hlavně mojí učitelce ZSV p. Slánské, která mě celý čtvrťák donutila se průběžně učit na testy a připravovat se na maturitu takovým způsobem, že i v porovnání s gymplem jsem v materiálech měla mnohem víc věcí, které byly v přijímačkách a z velké části mě na tuhle školu dostaly. Všichni mě měly za blázna, protože jsem byla jediná, kdo si maturitu z občanky vybral, když se navíc o naší učitelce říkalo, jak moc přísná u zkoušky je a že chce i ty největší detaily. Přes kecy ostatních, co se mi to snažili rozmlouvat a přímo tvrdili, že si tímhle naseru do bot mi to za ten risk stálo (když se zpětně podívám na maturitní otázky z občanky a např. ekonomiky, kde rozdíl stránek s tím, co jsem se měla naučit je číslo 163, tak si říkám, že nebýt její intenzivní přípravy a toho že mě donutila, bych se na tuhle školu nikdy nedostala). Nikdo jiný si maturitu ze ZSV nevybral - já jsem moc dobře věděla proč :))

Throwback 2: Palma de Mallorca

23. září 2015 v 10:10 | S-hejvi |  diary
Hezkou středu vám přeji a mám tu pro vás další článek. Sice se vrátím o několik měsíců zpátky, ale myslím si, že v takovém počasí jako máme teď fotky z dovolené plné sluníčka snad nikoho neurazí. Já sama si při jejich prohlížení vzpomenu na tu pohodu a relax, jaký jsem měla a aspoň trochu mi to zlepší náladu:) Zdaleka jsem vám nestihla ukázat všechny fotky, které jsem chtěla a slibovala jsem, že se pokusím napsat články tak, abyste se v nich něco málo o Mallorce dozvěděli. Pokud vás to nezajímá, číst nemusíte, ale ke mě na blog tohle prostě patří:)

Jak už jsem se zmiňovala dříve, jezdili jsme s rodinou na spousty výletů a jedním z nich byla samozřejmě i návštěva hlavního města Mallorcy a tím je Palma de Mallorca (někdy jen Palma). Jelikož tenhle ostrov už dobře známe, protože tam jezdíme od mých 10 let, tak si při vyslovení určitých názvů míst a měst vybavím vždy něco. V případě hlavního města to jsou tři věci: přístav, katedrála a samozřejmě palmy haha. Z fotek možná poznáte proč. Stejnojmenný přístav se nachází na jihu ostrova v tzv. Zátoce palem. V tomto městě žije cca 50% všech obyvatel ostrova, což je přibližně 400 000 a dost na to, jak je Palma malé město a naopak Mallorca celkem velký ostrov. Jednu z věcí, na které se vždy ráda chodím dívat, když tam jsme jsou ty obrovské dopravní lodě. Větší jsem nikde jinde neviděla a vidět ty kolosy na vlastní oči jen pár metrů od vás je vážně dělo:D Letadla mi nevadí, ale pro delší cestování na takové "loďce" bych měla opravdu velký respekt...

Místo, na které jsme se ale podívali detailně úplně poprvé byla dominanta historické části města a to katedrála Panny Marie. Vždy jsme projíželi pouze autem kolem ní, ale letos jsem se prostě musela podívat blíž. Jelikož Mallorca patří ke Španělsku, už dávno jsem téhle památce dala přezdívku a myslím, že se jí tak doopravdy i říká - Sagrada familia menší verze, neboli její malá dcera haha. Je to tam krásné, jediné co mě štvalo byly davy lidí, ale s tím jsem musela dopředu počítat, na tuhle nádheru se tam jezdil dívat úplně každý! Z fotek to nikdy není takové, jako naživo a všem bych přála tohle vidět. Rozhodně to berte jako tip na výlet, pokud se někdy chystáte navštívit Mallorcu:)

Nebojte se, nebudu vás teď spamovat jen články, ve kterých jsou zážitky a fotky staré několik měsíců, v dalším se určitě dozvíte něco aktuálního, protože je plno věcí, co vám chci říct. Chtěla jsem ale něčím začít a jelikož takových článků bude ještě víc a pokusím se shrnout celé prázdniny, tak moje vypravování o tom, co bylo je nevyhnutelné:D Určitě to ale nebude jen z prázdnin, můj blog žije a bude žít hlavně přítomností!:) Mějte se krásně!
















[21.9.2015] - Po dlouhé (a hlavně poslední!) pauze jsem zpět, info a vysvětlení

21. září 2015 v 20:45 | S-hejvi |  diary
Hezký večer! Nebudu se omlouvat, myslím si, že omluva za mojí neaktivitu teď není na místě a hlavně vám chci vysvětlit, proč jsem tu nebyla, ani se neozvala a ne vám tady brečet, jak moc mě to mrzí. Ano, mrzí, blog mi strašně chyběl, ale vrhnu se rovnou na věc a nebudu okecávat, protože tenhle článek bude asi delší. Nic vážného se nestalo, měsíc srpen pro mě byl jeden z nejlepších vůbec a zároveň to byl poslední měsíc, kdy jsem si užívala prázdnin. Poslední rok a půl jsem od školy měla klid a dá se říct, že kromě brigád, po kterých jsem se celou tu dobu poflakovala, jsem měla volno a prázdniny každý den. Rozhodla jsem se k blogu vrátit právě dneska, protože dneškem mi začala nová etapa života. Jinými slovy studium na vysoké škole, kde mě bude čekat spoustu práce a já se budu snažit, jak nejlépe budu moci, abych za půl roku neskončila doma se slovy, že první semestr na mém vysněném oboru jsem prostě nezvládla. O škole a o tom, jak probíhal můj první den na univerzitě se dozvíte v dalším článku. V tomto chci spíše vysvětlit důvod mojí pauzy.

Někdo to možná pochopí a někdo na mě naopak bude naštvaný, že ten důvod není tak velký, abych si nenašla blbou chvilku na to, napsat článek, kde vás o další pauze budu aspoň informovat. To jsem mohla a asi i měla udělat, ale ze začátku se mi upřímně ani nechtělo. Chtěla jsem si užívat léta, jezdili jsme na výlety s rodinou, bylo plno akcí s kamarády, chodila jsem do práce a u počítače jsem trávila snad nejméně času za všechny prázdniny, které jsem kdy v životě měla. Červenec i srpen byl nabitý a i když jsem se snažila přidat dva články o Mallorce, kde jsem psala, jak se vracím, nakonec to stejně nevyšlo. Nemohla jsem sedět doma, nemyslela jsem na nic jiného, než na to, jak si ty krásné letní dny naplánovat, kor když mě koncem sprna čekalo to, na co jsem se těšila celý rok a v mojí hlavně nebylo nic jiného, než plánování a plánování. Po 11 měsících jsem se s Nikčou vrátila na náš milovaný Rhodos, kde jsme strávily už třetí společnou dovolenou s našimi známými z hotelu. Stejně jako v předešlých dvou článcích, jak v červnu, tak září, kdy jsme se minulý rok vrátily se zmíním i teď - příští rok nás to čeká znova. Bohudík nebo bohužel (ani nevím) jsme se dostaly už do takové fáze, kdy je pro nás nemožné se s nimi navždy rozloučit. Už je bereme a i oni nás berou jako přátele a není to jen o vztahu personál/turistky. Mohla bych vám o všem vyprávět, ale ani to vám neujde. Chci o tom také napsat samostatný článek.

Je tu tolik věcí z prázdnin, o kterých bych se chtěla zmínit, že se obávám, abych ještě okolo Vánoc nepsala články o tom, jaké bylo léto, protože si opravdu neumím představit, jak to všechno stihnu. Zvlášť když chci napsat a vrátit se k té Mallorce, u které jsem skončila. Pro mě to byly nepopsatelně povedené prázdky a nemůžu se dočkat dalších. Teď přichází moje nejméně oblíbené období a to podzim. Snad se to přehoupne, budeme se těšit na vánoční svátky a přivítáme nový rok. Stejně tak, jako jsem zameškala, tak hodně předbíhám, ale jsem teď ve všem tak zamotaná, že nevím, co dříve vám napsat. Nebude pro mě nic překvapivého, pokud několik pravidelných čtenářů ztratím a nebo jsem už ztratila, ale pro mě je to v porovnání s tím, jak moc jsem si letní dny užila naprosto nepodstatná věc. Možná to zní sobecky, ale určitě mě většina z vás chápe, protože léto se má užívat a ne trávit tak, že budete sedět doma u počítače nebo odpovídat na ASKu. Také tam padlo hodně otázek, když jsem se tam po měsíci a půl přihlásila. Určitě vše zodpovím, ale asi až zítra. Dnes jsem vám chtěla dát vědět, že jsem zpátky a jak už vypovídá z názvu článku, to je opravdu naposled. Už se mě nezbavíte a samozřejmě začnu být aktivní i na Instagramu, na kterém se po mě slehla zem totéž.

To by bylo asi vše, pochopím, pokud to nebudete chtít číst. Myslím si, že pro ty z vás, kteří rádi chodíte a čtete můj blog je podstatné hlavně to, že jsem se vrátila a doufám, že se moc nezlobíte. Mrzí mě to, ale omlouvat se za to, že jsem si naplno užívala posledního volna se opravdu nebudu. Mějte se krásně a klidně se ptejte, odpovím na vše a dobrou noc!