Krásný víkend plný učení

Dnes v 15:47 | S-hejvi |  diary
Přeji vám všem krásnou sobotu! Jak si užíváte víkend? Já ho opět trávím nad učením, ale i to je potřeba si zpříjemnit. Včera za mnou přijel přítel a musím se s vámi podělit o ten pocit, když jsem si uvědomila jaké mám vlastně štěstí. Neskutečně mě podporuje ve škole a ta opora a energie, kterou mi dodává je neuvěřitelná. Zvlášť teď během zkouškového, za což jsem mu moc vděčná. Tím chci říct, že i když jsme páteční večer strávili u probírané látky, ze které v úterý dělám zkoušku, tak jsem si to i tak užila a jsem nabitá pozitivní náladou vše zvládnout. Tentokrát to bude sociologie rodiny, tak mi i vy držte palce! :)

Těším se, až všechny zkoušky budu mít za sebou a vrhnu se na dopisování mé bakalářky. Zbytek ledna a celý únor bude plný práce, ale věřím, že v březnu už si trochu oddychnu a s příchodem jara zase přijde ta uvolněnější atmosféra. Zimy už mám letos plné zuby a nemůžu se dočkat prvních jarních dnů. Věřím, že většina z vás je na tom stejně...

Kdybyste měli nějaké otázky k předchozímu článku o mé škole, který najdete zde, neváhejte se zeptat v komentářích nebo na ASKu, kde pravidelně odpovídám. Samozřejmě i tipy na články, o které byste měli zájem jsou vítané. Pro dnešek se loučím s další várkou fotek a brzy se zase ozvu.

Užijte si zbytek víkendu a mějte se krásně!






 

Chystáš se na vysokou? Vše o oboru Sociální patologie a prevence

Čtvrtek v 13:29 | S-hejvi |  kos
Jelikož mi po celou dobu mého studia a hlavně i poslední dobou chodí dotazy týkající se mé školy a oboru, který studuji, rozhodla jsem se vám vše přiblížit v následujícím článku. Právě jsem studentkou 3. ročníku oboru Sociální patologie a prevence na Univerzitě v Hradci Králové a myslím si, že za ty tři roky už jsem nasbírala dost zkušeností a informací na to, aby vám tento článek pomohl se zorientovat a při výběru vysoké školy (zvlášť pokud nad podobným oborem uvažujete) zvolit vhodné zaměření.

Jaké budu mít uplatnění?

V první řadě musím zmínit, že slovo patologie v tomto případě může být trochu matoucí. Pokud si představujete, že po vystudování této školy budete stát nad mrtvými a pitvat je, tak jste na omylu :) V případě našeho oboru to znamená něco jiného. Sociální patologie se zabývá negativními jevy ve společnosti a vhodnou prevencí se snaží jim předcházet. Pro vás jako zájemce o studium to v první řadě znamená to, že pokud se zajímáte o oblast bezpečnosti, prevenci kriminality a nebojíte se práce s rizikovými až dokonce nebezpečnými lidmi, je tenhle obor právě pro vás. Samozřejmě rámec uplatnění je velmi široký a určitě vás zajímá hlavně to, jakou práci poté budete moci vykonávat. Můžete být pracovník Policie ČR, pracovník Probační a mediační služby, vychovatel či sociální pedagog ve věznici, kurátor pro mládež a dospělé, zaměstnanec v zařízeních ústavní či ochranné výchovy, což jsou výchovné ústavy či dětské domovy. Dále pak sociální asistent nebo školní metodik prevence. Jednoduše řečeno, můžete skončit všude od základních škol až po věznice.


Jaké předměty se na škole vyučují?

Další zásadní věc, kterou považuji za nutné zmínit, jsou studované předměty, jelikož u mě měly velký vliv na to, abych si podala přihlášku. Většina z nich mě totiž velmi zaujala. V prvním ročníku se jedná o předměty více obecné, se kterými se většina z nás setkala již na střední škole v rámci základů společenských věd. Čeká na vás psychologie, pedagogika, sociologie, filosofie a etika, somatologie, IKT, základy psychiatrie či právní propedeutika a jeden cizí jazyk, který si podle sebe zvolíte - v mém případě to byla angličtina. Druhý ročník už byl pro mě o něco zajímavější díky předmětům jako je úvod do etopedie, rizikové chování subkultur mládeže, psychologie zdraví a nemoci, prevence sociálních deviací, úvod do kriminologie, základy sociální práce, sociální patologie či trestní právo, které mimochodem vyučuje pan doktor Miroslav Antl, který je v současnosti i mým vedoucím bakalářské práce a jeho přednášky jsem vždy hltala jedním dechem. Když vypráví o jednotlivých případech a vraždách, je to skutečně zážitek sám o sobě. V posledním ročníku se setkáte s předměty, jako jsou základy ekonomie, sociologie rodiny, vězeňství a penitenciární péče, psychodiagnostika a poradenství, neziskový sektor a samozřejmě předmět bakalářská práce, za který po jejím odevzdání získáte také nejvíce kreditů.


Co dalšího mě čeká?

Celé studium se neobejde bez řady exkurzí, kde se dozvíte plno zajímavých věcí a navštívíte místa, kam byste se jen tak nepodívali. V prvním ročníku to byl Senát České republiky. Povídali nám o zajímavé historii a o tom, jak to vždy probíhá při zasedáních. Další exkurzí, která nás čekala, byla exkurze do psychiatrické léčebny Bohnice. Minulý rok jsme měli možnost navštívit výchovný ústav v Hostinném a letos nás čeká exkurze do věznice Odolov.

Takto na vás po přijetí čeká několik odlišných míst a zařízení, které navštívíte a v budoucnu v nich budete moci i pracovat. Podle slov našich vyučujících tím tak nejlépe poznáte, jakým směrem budete kráčet dál, protože pokud někdo má představu, že bude pracovat s agresivními lidmi v ústavech, nakonec se ke konci studia rozhodne, že největší náplní pro něj bude práce s dětmi.

V mém případě se po třech letech vize mojí budoucnosti nezměnila a potvrdila mi to i praxe, kterou jsem právě dokončila ve věznici u nás v Hradci Králové. Což je další skvělá zkušenost, kterou si projdete a budete si moci vybrat, v jakém zařízení chcete praxi vykonávat.


Jedná se o těžký obor a velké nároky?

Abych vám přiblížila, zda se jedná o těžký obor a zda jsou velké nároky na studenty, je nejprve potřeba zjistit, co pro každého znamená těžký obor a velké nároky :) Článek na toto téma jsem psala již v prvním ročníku, kdy jsem neměla skoro žádné zkušenosti s průběhem a napsala jsem tuto větu: "Zatím jsem ve škole pouhé 3 měsíce, takže s těží mohu posoudit, zda je to lehké vystudovat nebo naopak, ale co s jistotou mohu říct je, že jsem si to představovala daleko složitější." - což teď na konci posledního ročníku mohu jen potvrdit :) Pro představu já jsem nikdy nebyla studentkou s vyznamenáním a na střední škole jsem měla nejvíce čtyřek a odmaturovala jsem až na druhý pokus. Pokud si někdo říká, jak je vůbec možné, že je pro mě vysoká lehčí, než střední škola, tak mám pro to dvě vysvětlení…

Prvním z nich je systém učení. Na vysoké škole máte volnou ruku a organizujete si učení jen podle sebe a podle toho, jak vám to vyhovuje. Nikdo po vás nechce zbytečné úkoly a připravování se z hodiny na hodinu, což je pro mě a mnoho dalších lidí velké plus.

Druhá věc a ta nejdůležitější. Pokud na tuto školu půjdete proto, že vás tyto věci opravdu zajímají a baví, máte na 50% vyhráno. Dalších 50% závisí jen na tom, zda si před zkouškou řeknete, že to "okecáte" nebo se na danou látku aspoň trochu podíváte. Můžu vás ujistit, že tady je jen velmi málo věcí, které jdou "okecat", ale na druhou stranu je zde velmi málo věcí, které by vyžadovaly několikadenní přípravy. Nejedná se o předměty, u kterých musíte logicky přemýšlet a bůh ví jak se je do noci učit. Většinu věcí si stačí jednou přečíst a vy si je už zapamatujete, a pokud vás baví, což předpokládám, že rozhodně budou, tak jde vše opravdu téměř samo. Samozřejmě je to můj individuální názor a za celé tři roky se mi stalo pouze 2x, že jsem musela jít opakovat zkoušku.


Na závěr bych řekla, že obtížnost tohoto oboru si vlastně určujete vy samy. Pokud se na to úplně vykašlete, nečekejte zázraky. Pokud ale studiu věnujete aspoň trochu času a nebudete ho brát jako nutnost, že "něco musíte", protože to je to nejhorší co může být a přesně takhle jsem brala já střední školu, tak uvidíte, že vše zvládnete. Já jsem díky oboru Sociální patologie a prevence našla sama sebe a poprvé v životě svoji školu neberu jako školu, ale jako koníček. Je to něco co mě baví, čemu se věnuji i ve volném čase, i když bych nemusela a to je největší kouzlo posledních tří let na vysoké, kde jsem nasbírala tolik zkušeností a tolik znalostí, navštívila jsem tolik míst a potkala plno zajímavých lidí, za které jsem neskutečně vděčná a díky tomu jsem i na plno věcí změnila názor. Pokud jste v tomto článku našli kousek sebe a v budoucnu chcete pracovat s lidmi a pomáhat lidem, rozhodně neváhejte a podejte si přihlášky. Tento obor vám dá rozhodně víc, než jen doporučenou literaturu a termíny zkoušek:)



Zkouškové, plesová sezóna a práce

Pondělí v 14:44 | S-hejvi |  diary
Vítám vás u prvního článku letošního roku! Měla jsem původně v plánu se ozvat dříve, ale po Silvestru a příjezdu domů od přítele se mi na internetu objevilo spoustu termínů zkoušek a já jsem, jak je mým zvykem začala panikařit. První polovinu ledna tedy přesně vystihuje nadpis článku...

Začala jsem se okamžitě učit, jelikož hned dvě zkoušky jsou pro mě jedny z nejtěžších vůbec a to díky zkoušejícímu. Potrpí si na detaily a já jsem opravdu nechtěla nic podcenit. První dopadla dobře - i když to je oproti mým očekáváním hodně slabé slovo! Jednalo se o psychodiagnostiku a poradenství. Byla jsem šíleně vyklepaná, jelikož pan doktor je jediný, který mě už od jedné zkoušky v minulém roce třikrát vyhodil a tím pádem se ani nedivte mým obavám:D Každopádně jsem dostala za A, což pro mě byl v ten moment zázrak a taky důvod k malé oslavě. S přítelem a kamarádem Robinem jsme se zúčastnili maturitního plesu a od mého milovaného jsem dostala za vydařenou zkoušku milé překvapení - nádhernou kytici lilií, které miluji a mám je i vytetované na lopatce. Pozorný protějšek je to nejlepší, co ženu může v životě potkat! :)

Do toho všeho chodím i do práce a na blog díky povánočnímu stresu nebyl čas ani nálada. Chci vám to ale postupně začít vynahrazovat, protože už mi psaní chybí a tento rok bude u mě obzvlášť zajímavý! Po dotazech na Instragramu jsem se rozhodla následující články zaměřit na různá témata a jedním z nich bude i moje škola. Myslím si, že ve třeťáku už mám dost zkušeností natolik, abych mohla vše zhodnotit a popsat, o čem je můj obor a jak to na vysoké chodí. Jeden takový článek jsem už zveřejnila, ale mé postoje se během dvou let výrazně změnily. Mám za sebou i praxi ve vězení a to je téma, na které se ptáte ještě častěji. Proto bych se o něm ráda zmínila v takovém rozsahu, který mi je umožněn. Samozřejmě se články nebudou týkat jen školy, ale to už časem uvidíte sami.

Přeji vám pevné nervy a klidné dny do zbytku měsíce, mějte se krásně!





 


Rozloučení s rokem 2017

31. prosince 2017 v 9:47 | S-hejvi |  diary
Vítám vás u posledního článku letošního roku. Jak je již na mém blogu zvykem, chtěla bych rok 2017 shrnout do pár vět společně s fotografiemi, které u mě tento rok vystihují. Vybrat jich 12 bylo letos obzvlášť těžké, jelikož zážitků a krásných chvil bylo během posledních dvanácti měsíců nespočet. Čím tedy začít...

Začátek roku byl díky zkouškám hektický, ale s příchodem jara se u mě jako vždy objevila pozitivní nálada s chutí vše zvládnout a odrazilo se to hlavně v mém odhodlání jít na rande s o hodně starším mužem. Tento krok byl tím nejlepším rozhodnutím za poslední rok a jsem neskutečně pyšná na svoji odvahu, protože díky ní jsem teď šťastnější než kdykoliv předtím. Ať uz to druzí odsuzují či nikoliv, pravda je taková, že Pepa je první chlap v mém životě, se kterým mohu být na 100% sama sebou a změnil můj názor na mužské pohlaví a probudil ve mě pocit toho, že žít s někým ve vztahu je ta nejkrásnější věc na světě. Do dubna 2017 jsem byla přesvědčená o opaku...

Od té doby jako by vše bylo 100x hezčí. Včetně mé další dovolené na Rhodosu, kam jsem letos nezavítala s Nikčou, ale s rodiči a bráchou. Poznala jsem celý ostrov trochu jinak, než do teď a nemohu opomenout i klasickou dovolenou v Krkonoších, která byla opět nezapomenutelná. Do třetice všeho dobrého jsme s přítelem vyrazili v srpnu do Špindlu, což byla naše první společná dovolená a budu na ni vždy ráda vzpomínat...

V září se mi splnil jeden z mých snů a i když to mnoha lidem bude připadat absurdní, já jsem za tuto příležitost opravdu vděčná. Když jsme se v roce 2010 byli podívat v okolí Mírovské věznice, řekla jsem větu " já tomu Kajínkovi stejně jednou podám ruku". O 7 let později se mi to splnilo a odsuzujte mě nebo ne - dle mého názoru si Jiří Kajínek zaslouží obdiv už jenom za to, že je pořád naživu a chodí mezi námi. Nikdo z nás si neumí představit, jaké to je být ve vězení pokud jsme to samy nezažili a o to více, být ve vězení nespravedlivě. Říkat, že se tam nemají zas tak špatně a on si to stejně zasloužil je argument vás, kteří o vězeňských podmínkách víte velké prd. Měla jsem v tomto roce i možnost vykonat praxi v NEJMÍRNĚJŠÍM stupni zabezpečení věznice a věřte mi, že bych tam nechtěla být ani týden. Natož pak 23 let neprávem...Vidět tohoto člověka naživo pro mě tedy patří k těm nezapomenutelným zážitkům a názor na to každý můžete už mít jaký chcete...

V říjnu jsem oslavila své 23. narozeniny a uvědomila jsem si, že lidé, kteří je semnou oslavili a popřáli mi jsou přesně ti samí lidé, kterým musím za tento rok poděkovat. Niki, Lucko, Davide, Robine a Ájo děkuju vám, že jste tu pro mě byli. Udělali jste mi celý rok 2017 příjemnější a všem vám přeji do nového roku jenom to nejlepší. Včetně mého přítele jste všichni mým hnacím motorem a oporou, miluju vás!

S koncem roku přišly ty nejkrásnější Vánoce a já mohu poprvé v životě říct, že jsem opravdu šťastná. Na závěr bych všem chtěla vzkázat, že nepřejícnost z nikoho šťasnějšího člověka neudělá a závist či přetvářka vůči druhým není cestou k lepšímu životu, než jaký máte teď. Mějte se rádi a važte si správných lidí kolem sebe. Pokud jste obklopeni zlými lidmi, vyškrtněte je ze svého života jako jsem to v minulých letech udělala i já a uvidíte, že vám bude hned lépe. Jak se říká k vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama...

Do roku 2018 tedy všem přeji dvojnásobek toho, co sami rozdali. Ohlédněte se za uplynulým rokem a s rukou na srdci si řekněte, zda jste mohli být lepším člověkem a pokud ano, pojďme to v roce 2018 společně všichni změnit. V poslední řadě vám všem přeji hlavně zdraví, protože bez zdraví uz nic dalšího nemá smysl....

Mějte se krásně, užijte si dnešní Silvestr a budu se těšit u článku v příštím roce!



Co jsem dostala k Vánocům?

29. prosince 2017 v 12:42 | S-hejvi |  diary
Krásný páteční den všem! Dnešní článek bude o něco kratší, ale za to v něm uvidíte daleko více fotek, než obvykle. Teď se chystám za přítelem, ke kterému jedu slavit letošní druhé Vánoce a čas mě celkem tlačí. Každopádně slíbila jsem vám článek o dárcích, které jsem dostala pod stromeček od rodičů. Jak jsem již zmiňovala, letošní Štědrý den byl opět dokonalý a mám ze všech dárečků obrovskou radost! Ať už jsou to multifunkční hodinky, které mi počítají kalorie i kroky (což se po novém roce rozhodně bude hodit:D) nebo kniha Žena v okně, kterou jsem si přála. Zmínit musím i nádherné paletky stínů a bronzerů od Make-up Revolution London a vůni Mont Blanc. Tu jsem si naprosto zamilovala a určitě ji všem dívkám a dámám doporučuji! Jmenovat vše je zbytečné, jelikož dárečky můžete vidět vyfocené. Letošní Vánoce nás jako každý rok nezklamali a společně s bráchou jsme dostali nejen to, co jsme si přáli, ale i krásná překvapení, ze kterých jsem do teď unešená. Jaké byly vaše Vánoce a čím jste obdarovali vaše blízké? Napište mi své dárečky a zážitky z letošních Vánoc do komentářů! :-)

Tímto se s vámi pro dnešek loučím a brzy čekejte poslední článek letošního roku!














Kam dál